Co je mikrobiom?
Mikrobiom je pojem, který se v současnosti používá ve dvou významech.
Genetická definice ho vymezuje jako soubor genů všech mikroorganismů přítomných v určitém prostředí (například v lidském střevě, na kůži, v ústech, nebo třeba v celém lidském organismu). Ekologická definice, popisuje mikrobiom jako charakteristickou mikrobiální komunitu, která obývá určité prostředí s typickými fyzikálními a chemickými podmínkami. V tomto významu ho lze zaměnit s pojmem mikrobiota.
Co je mikrobiota?
Termínem mikrobiota (dříve mikroflóra) označujeme mikroorganismy (bakterie, archaea, mikromycety, viry, prvoky), které obývají nějaké definované prostředí. Mluvíme-li o mikrobiotě, máme vždy na mysli živé mikroorganismy, zatímco mluvíme-li o mikrobiomu, může být význam variabilnější ve smyslu genetickém nebo ekologickém.
Jak je definován zdravý mikrobiom?
Nejsprávnější definice je, že “je to takové složení mikrobiomu jedince, které je v dobré shodě s jeho genetickým nastavením, imunitním systémem a životním stylem a udržuje všechny funkce ve fyziologickém rozmezí”. V praxi to znamená, že u každého jedince je složení mikrobiomu jiné. Často se uvádí, že mikrobiom každého jedince je unikátní stejně jako otisk prstu.
Dokážeme definovat, jaké změny v mikrobiomu jsou špatné, nezdravé, jaký mikroorganismus je nežádoucí. Zdravý “fyziologický” mikrobiom ale definovat zatím neumíme.
Všeobecně platí základní pravidlo, čím rozmanitější a pestřejší, mikrobiom je, tím je daný jedinec zdravější. Zdravý mikrobiom=pestrý mikrobiom.
Zdravý střevní mikrobiom je důležitý pro celkové zdraví organismu (fyzické i psychické), tvoří se zde až 70% imunity, plní několik dalších důležitých funkcí včetně trávení potravy, vstřebávání živin a odstraňování odpadních látek.
Rozmanitost mikrobiomu hraje roli při rozvoji obezity, zánětů, autoimunitních onemocnění, nádorových procesů, metabolických poruch, psychických či kardiovaskulárních onemocnění.
Stav mikrobiomu je velmi individuální a v čase proměnlivý.
Kdy mluvíme o dysbióze?
Dysbiózou nazýváme stav, kdy je vzájemně prospěšná rovnováha mezi mikrobiotou a jejím hostitelem narušena, tedy stav, kdy mikrobiota (mikrobiom) přestává plnit své dosavadní funkce v tomto prostředí. Dysbióza byla pozorovaná v souvislosti mnoha onemocněními ať už jako následek nebo jedna z příčin těchto onemocnění.
Nejběžnější příčinou dysbiózy je užívání antibiotik.
Až 70% imunitních buněk sídlí ve střevě, které je tak považováno doslova za centrum imunity. Mikrobiota podmiňuje imunologickou rovnováhu, umožňuje efektivní imunitní reakce a brání kolonizaci patogenními mikroorganismy.
Zdravý mikrobiom je pro svého nositele velice prospěšný. Chrání ho před infekcemi, napomáhá mnohým metabolickým procesům v těle, pomáhá modulovat imunitní systém. Ovlivňuje naši psychiku, je zodpovědný za zdraví ledvin, jater nebo kardiovaskulárního systému.
Dysbióza naopak vede k vývoji zánětlivých, autoimunitních i nádorových chorob.
Která onemocnění jsou spojována s narušením mikrobioty?
Takových onemocnění je celá řada. Aasociace s dysbiózou, narušením rovnovážného stavu mikrobioty, nemusí nutně znamenat, že změna v mikrobiomu je hlavní či jedinou příčinou onemocnění. Většina onemocnění spojených s dysbiozou patří mezi multifaktoriální onemocnění, tj., mikrobiom je jedním z faktorů, které se na jejich vzniku nebo rozvoji podílí.
S dysbiózou jsou asociována například nejrůznější onemocnění zažívacího traktu včetně některých nádorových onemocnění, Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, skupiny onemocnění, které souhrnně označujeme jako IBD, tedy idiopatické střevní záněty, metabolický syndrom a diabetes 2. typu, onemocnění srdce a cév, např. ateroskleróza (kornatění tepen), onemocnění kůže včetně např. akne. Dále byly prokázány souvislosti s některými psychiatrickými diagnózami, např. s poruchami příjmu potravy, dysbióza může stát i za rozvojem nejrůznějších alergií. Dysbióza je také jednou z častých příčin onkologických onemocnění.
Mikrobiom v onkologii
Je nepochybné, že dysbióza, narušení rovnovážného stavu mikrobioty, je jedním z faktorů, které přispívají k rozvoji nádorových onemocnění. Naopak zdravý střevní mikrobiom, který zajišťuje integritu střevní stěny a imunologický dozor může rozvoji nádorového onemocnění zabránit. Hraje tak podstatnou roli v primární onkologické prevenci.
Složení mikrobioty ovlivňuje nejen vznik nádorového onemocnění, ale také progresi onemocnění a samotný průběh onkologické léčby.
Ještě donedávna se problematika mikrobiomu v rámci onkologické léčby příliš neřešila. Bylo to proto, že dosavadní způsoby léčby mikrobiom buď míjely (hormonální léčba) nebo jej zcela zdevastovaly (chemoterapie). Průlomem je již několik let používaná, velmi efektivní a inovativní metoda, imunoterapie pomocí inhibitoru kontrolního bodu. Jde o cílenou léčbu, která přímo aktivuje imunitní systém, aby sám bojoval s nádorovými buňkami.
Díky imunoterapii se i v oboru onkologie značně rozšířilo povědomí o mikrobiomu obecně. Více než dříve se zkoumá jaký vliv má složení mikrobiomu na samotný průběh léčby i následné zdravotní problémy, které léčbu ještě dále komplikují. Je nepochybné, že devastace mikrobiomu při chemoterapii už není přehlížena.
Jak pečovat o mikrobiom?
Na složení mikrobiomu má kromě genetických dispozic vliv hlavně složení stravy a obecně životní styl. Je důležité dbát na vyváženou stravu a pestrou stravu, bohatou na vlákninu, jako je zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semínka. Velmi vhodná je také konzumace živých probiotických kultur obsažená v jogurtech a ostatních zakysaných mléčných výrobcích, ale také v kvašené zelenině jako je kysané zelí nebo stále populárnější kimchi.
Naopak doslova zabijákem pestrého mikrobiomu je konzumace vysoce zpracovávaných potravin jako jsou uzeniny a obecně polotovary, jako jsou hotové pomazánky, saláty nebo předpřipravená hotová jídla. Pozor bychom měli dávat také na přiměřenou konzumaci jednoduchých cukrů.
Na složení mikrobiomu má také vliv dostatek kvalitního spánku a přiměřená pohybová aktivita.
Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje složení mikrobiomu je léčba antibiotiky. K ní bychom měli sahat pouze v nezbytných případech a léčbu vždy doplnit vhodnými probiotiky z lékárny (doporučeno je v odstupu min. 2-3h od podání antibiotik).
Desatero pro udržování příznivého složení střevního mikrobiomu
1) pravidelné stravování nejméně 3x denně
2) je třeba dbát na vyváženou a pestrou stravu, bohatou zejména na vlákninu. V každém jídle současně zdroje bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny (zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a např. lněné semínko).
3) konzumace nejméně 500g zeleniny a ovoce denně (jako součást každého hlavního jídla, případně i ke svačinám).
4) konzumace alespoň jednoho zakysaného mléčného výrobku denně
5) obnova střevního osídlení dostatečnou dávkou symbiotik (probiotika+prebiotika) vždy, když je narušeno (léčba antibiotiky, změna stravování).
6) vyhýbání se různým módním trendům ve stravování, pokud neumožňují pestré stravování (jednostranné diety způsobují dysbiózu střevního mikrobiomu). Omezit rafinované potraviny (bílý cukr, loupaná rýže, výrobky z bílé mouky)
7) důraz na dostatečné množství tekutin bez obsahu cukru a alkoholu (podle individuální potřeby, obvykle alespoň 2 l denně)
8) vyhledávání rad týkajících se stravování u odborníků
9) důraz na pravidelné vyprazdňování
10) nezanedbávání pravidelné pohybové aktivity a dostatek spánku. Pravidelná sportovní aktivita spolu se stravou bohatou na bílkoviny a vlákninu (zejména rozpustnou) vede k větší rozmanitosti mikrobiomu a k vyššímu výskytu mikroorganismů s protizánětlivými a metabolicky prospěšnými účinky.
Dle postižení mikrobiomu je vhodná i suplementace probiotiky. Suplementace probiotiky by měla být dlouhodobá, minimálně v řádech měsíců. Na trhu je dost kvalitních přípravků od různých značek. Obecně platí, že čím více je přítomných bakteriálních kmenů, tím je přípravek vhodnější. Lidé se specifickými problémy a zvláště oslabenou imunitou by pak měli konzumovat jen probiotika s pečlivě otestovanými bakteriálními kmeny. U některých onemocnění(SIBO, histaminová intolerance atd.), mohou nevhodně zvolená probiotika zdravotní stav i zhoršit!
Je třeba si uvědomit, že probiotické bakterie na rozdíl od patogenních přežívají v trávicím traktu pouze dočasně, odvedou v něm prospěšnou činnost, ale nejsou schopné se zde trvale usídlit. Proto je doporučováno užívat probiotika (ať už v rámci stravy či doplňků) dlouhodobě, aby bylo možné zaznamenat pozitivní efekt.
Důležité je i současné užívání prebiotik – což jsou nestravitelné látky, jejichž konzumace má příznivý fyziologický účinek na hostitele a selektivně stimulují růst a aktivitu některých probiotických kmenů, tzn. zlepšují kvalitu střevního mikrobiomu. Nejčastěji se jedná o oligosacharidy (FOS, GOS), vlákninu (zejména rozpustnou s vysokým prebiotickým indexem – př. inulin, glukomanan, psylium, pektin).
Pozor je třeba si dát na dramatické navýšení příjmu vlákniny během krátké doby! – možný výskyt nežádoucích účinků.
Kdy probiotika z lékárny nestačí?
U některých vážných onemocnění může dojít k závažnému poškození mikrobioty, na které běžná probiotika z lékárny už nestačí. Typickým případem jsou situace, kdy člověk prodělává několikatýdenní nebo několikaměsíční antibiotickou léčbu, která je pro mikrobiom destruktivní. V takovém případě už běžná, cílené nebo individualizovaná probiotika nemohou mikrobiom vrátit do původní rovnováhy. Transplantace vlastního zdravého mikrobiomu uschovaného v mikrobiomové bance však vytváří podmínky pro opětovné pomnožení původní mikrobioty.
Shrnutí
Stav střevního mikrobiomu je velmi individuální a v čase proměnlivý. Vzhledem k jeho důležitosti je třeba o něj v dnešní době pečovat aktivním způsobem. K jeho ozdravení doporučujeme výše uvedené změny v rámci životního stylu, doplněná o suplementaci vhodnými probiotiky a prebiotiky.
Další analýzu střevního mikrobiomu s jeho ev. uložením v mikrobiomové bance doporučujeme nejdříve po 3-6 měsících suplementace.
S úpravou životního stylu a výběrem vhodných doplňků stravy vám rádi poradí naši odborníci ve specializované poradně.